Malta 2015
Měla to být pohodová cyklovýprava – vyjet si na další evropský vrchol a pak týden flákárny po středomořském souostroví. Což o to – pohoda to byla, ale díky aerolinkám probíhala trochu jinak, než jsem si představoval. Air Malta mi na poslední chvíli zrušili přímý let z Prahy a vymysleli mnohem složitější cestování s přesedáním. Cyklocestovatelské nádobíčko jsem tedy raději nechal doma a vyrazil na pěšmo s báglem. Nakonec nebyl program o nic chudší. Naopak – podíval jsem se na místa, kam bych se s kolem nedostal a získal jsem jeden cenný poznatek - totiž že trekování po pobřeží ostrova může být neméně zajímavé než přechod horského hřebene.
Na nejvyšší „horu“ Malty, 253 m vysoký Ta' Dmejrek, se dá dojet linkovým autobusem. To mi samozřejmě přišlo nedůstojné a tak jsem ho pobral během dvoudenní túrky po jižním pobřeží. Pak jsem se přesunul na vedlejší maltézský ostrov Gozo. Ten je menší, klidnější, hezčí, „přírodnější“, zkrátka k vandrákům přívětivější. Chtěl jsem ho obejít celý kolem dokola. Na rozdíl od Malty, kde se chodilo většinou po štěrkových cestách a silnicích, po pobřeží Goza vedly příjemné pěšiny, které lemovaly špalíry rozkvetlého kvítí. Obdivoval jsem úžasné útesy a skalní brány, vychutnával jsem bivaky ve skalách nad mořem.
Pak ale stačil jeden chybný krok a idyly byl konec. Zvrtlý kotník jsem měl už mnohokrát, ale tentokrát jsem myslel, že je opravdu na maděru. Ani jsem neprotestoval, když mě dobré duše vedly do auta a odvážely do nemocnice. Rentgen sice žádnou zlomeninu neodhalil, ale s turistikou byl konec. Zbylé dva dny jsem se belhal od autobusu k autobusu, chladil jsem kotník v moři, které mělo v půli dubna nějakých 16°C, pozoroval cvrkot v křivolakých uličkách.
Jak moc jsem Maltě křivdil, když jsem ji považoval za nevábnou položku na seznamu evropských vrcholů! V půli dubna jsem ji poznal jako rozkvetlý středomořský ráj s množstvím zajímavostí, které jsem ani nestihl všechny navštívit, a Malťany jako jedny z nejpříjemnějších lidí v Evropě. Hodně nerad jsem se loučil.
Po návratu domů skončil kotník přeci jenom v gypsu. Jeden doktor diagnostikoval přetržený vaz, další si ještě přisadil s prasklou lýtkovou kostí. To už je ale jiný příběh…
Užitečné odkazy:
• Turistické trasy kolem ostrovů i po vnitrozemí popisují průvodce, které se dají zakoupit i v elektronické podobě na greatwalksmalta.com
• Autobusy zajíždějí snad všude a často. 1,5 € stojí celodenní jízdenka, se kterou se dá jezdit do omrzení. Trasy a odjezdy na publictransport.com.mt
Na Maltu jsem se samozřejmě přepravil letadlem. Tady přistáváme na přestup v Curychu.
...pak už pod křídly Air Malta...
První z krásných mořských bivaků na Maltě
Ráno jsem hned začal krmit foťák nádhernými květy....
...které se později rozvily ve fialová slunce.
Hlavní město Valletta je plné historie a taky turistů.
Ve Vallettě jsem se ocitl v poledním parnu, takže jsem jen nakoupil proviant a utekl zpět na jižní pobřeží.
Jeskyně Blue Grotto - tady jsem zahájil pochod po jižním pobřeží na vrchol Malty.
Maltské pobřeží hlídají strážní věže.
Hagar Qim - 5 000 let starý megalitický chrám
Hagar Qim
Kousek od Hagar Qim stojí další megalitická svatyně Mnajdra
Hagar Qim - 'maltézská venuše', kterou tu našli.
Dost často to byl pochoďák po silnici. Vzadu už se zvedá 'střecha Malty', útesy Dingli.
Naštěstí bylo na co koukat; vzadu ostrůvek Filfla.
Všechno tu zuřivě kvetlo...
Maltézské dubnové barvičky
Jižní pobřeží z masívu Dingli
Západ na útesech Dingli Cliffs
Ranní káva v bivaku na útesech Dingli
A pro tuhle fotku jsem přijel: Ta' Dmejrek (253 m), nejvyšší kopec Malty na útesech Dingli.
Do střechy Malty se zakusuje vápencový lom.
Útesy Dingli Cliffs
Maltský pochod jsem zakončil v městečku Dingli.
Při čekání na autobus jsem vyfotil vzorek Malťanů.
Katakomby Sv.Pavla ve městě Rabat byly pohřebištěm raně křesťanské komunity.
Hned vedle jsou katakomby Sv.Agáty.
V katakombách Sv.Agáty se pohřbívalo už ve 2. století.
Město Mdina je vyhlášené křivolakými uličkami.
Mdina
Na hradbách ve Mdině
Pak jsem valil autobusem k ostrovu Gozo.
Trajekt na ostrov Gozo
Při plavbě na Gozo se míjí třetí maltský ostrůvek Comino.
První širák na pobřeží Goza
Brzy ráno mě vyrušili rybáři.
...Zdejší útesy byly prorostlé zkamenělinami.
Tohle není mušle v písku, ale fosilie ve skále.
Pláže vzadu byly prvními kilometry pochodu kolem ostrova Gozo.
Gozo - saliny u města Mgarr ('těžba' soli odpařováním mořské vody)
.... a jejich přírodní předloha
Zátoka Mgarr Ix-Xini na jižním pobřeží Goza
Pak vedla stezka po útesech Ta' Cenc.
...byla to jedna velká rozkvetlá skalka...
Uprostřed je vidět dnešní cíl: oblouk Azure Window a zátoka Dwejra Bay.
Azure Window
Zátoka Dwejra Bay a vzadu útesy, po kterých jsem přišel.
V zátoce Dwejra Bay
Tady jsem se konečně vykoupal - zátoka Inland Sea, kam se voda dostává přírodním tunelem vlevo.
Večerní piknik u Dwejra Bay
V neděli ráno byla krajina plná střelby a lovců ptáků. Velmi neradi se fotí.
...Stavějí si takovéhle posedy. Ročně jen tak pro zábavu vystřílí 2 miliony kusů migrujících ptáků.
Další okno v zátoce Wied Mielah na severu Goza
...a o kus dál pěkná zátoka Wied Ghasri
Poslední fotka se zdravou nohou. Při focení další saliny jsem si zmasakroval kotník.
Okaté loďky luzzu už slouží spíš turistům než rybářům.
Maltská města se předháněla ve stavbě honosných katedrál. Tady Xewkija na o. Gozo.
... a v Rabatu, hlavním městě o.Gozo
Po propršelé noci na rozkvetlé verandě jsem sušil věci.
Ve městě Mosta jsem navštívil nádhernou katedrálu.
...Pan portýr ji otevřel až po siestě, tedy v 15 hodin.
Katedrála v Mostě oplývá jednou z největších kopulí na světě.
'Zázrak v Mostě': v r.1942 dopadla do katedrály při bohoslužbě německá bomba. Nevybuchla a nikomu se nic nestalo.
Ve Mdině jsem ochutnal zdejší dobré pivo Cisk.
Maltské balkony (Mosta)
Maltské balkony (Mosta)
Až do r.1964 byla Malta britskou kolonií.
Maltézští favoriti mají volant vpravo. Jezdí jich tu spousta.
A neztratí se ani starší škodovky...