Martin Vítek

Rok narození: 1982

Místo výskytu: většinou Krkonoše a Orlické nebo i jiné hory

Hory a dálky, to je hlavní náplň těchto stránek a také mého dosavadního života. Do hor mě odmalička brali naši, do dálek mě vyhnaly knížky a přednášky Víti Dostála, Jana Tomšíčka a Jana Vlasáka, legend české dálkové cyklistiky. Právě díky nim jsem zjistil, že na kole, na tom nejjednodušším dopravním prostředku, se dá za pár korun prožít úžasné dobrodružství, třeba i pár šlápnutí od domova.

První větší cyklovýpravou byl objezd České republiky kolem dokola. Pak jsem objevil alpské průsmyky, coby zatím nejúžasnější cyklistický terén, a opakovaně se tam vracel. V dalších letech jsem vyrážel do čím dál vzdálenějších evropských končin, až jsem doputoval na nejzápadnější mys Cabo da Roca v Portugalsku nebo na severní „vrchol Evropy“ Nordkapp. Zážitky z nejpovedenějších cyklovýprav jsem sepsal do knížky „Pod koly se zvedá Evropa“.

Mým nejoblíbenějším rejdištěm jsou jakékoliv hory, ale mám rád i přejezdy kontinentů nebo jiných zeměpisných celků. A nejlépe je samozřejmě vše zkombinovat v jedno, jako se to povedlo třeba při přejezdu USA z východu na západ. Stručný popis všech výprav najdete níže.

Kolo je ale pro mě jen jedním z mnoha prostředků poznávání světa. Do hor a do dálek se vydávám i s báglem na zádech a občas se navážu na horolezecké lano. Více v příslušné sekci fotogalerie.

Vedle zmíněné knížky semtam napíšu článek do tištěných nebo internetových časopisů, občas také pořádám klasické cestopisné přednášky.

Cyklovýpravy

2001 – Kolem České republiky I
1 500 km českým pohraničím jsem proletěl za 9 dnů průměrem 166 km za den. Až po návratu jsem se postupně dovídal, co všechno jsem během své rychlojízdy vynechal, v hlavě hlodal čím dál větší brouk, až jsem nakonec musel vyrazit na „opravnou jízdu“. V roce 2006 jsem republiku objel znova, tentokrát pomaleji a mnohem důsledněji.

2002 – Alpy I
1 800 km, 14 dní. Krasojízda ze Žamberka na první velký průsmyk Passo Sella (2 240 m) v Dolomitech a přes Grossglockner Hochalpenstrasse (2 505 m) a Solnou komoru zpět.

2003 – Alpy II
3 627 km, 26 dní. Průjezd celým alpským obloukem na Riviéru a zpět přes všechny alpské státy (Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Francii, Monako, Itálii, Slovinsko a znovu Rakousko) a 8 velkých průsmyků (např. Col du Galibier 2 645 m). V r.2010 jsem tuhle trasu zajel znova a lépe (podrobněji).

2004 – Tatry – Jadran – Alpy
2 600 km, 17 dní. Průjezd Slovenskem (Tatry, Pieniny, Rudohorie) a přes nejvyšší horu Maďarska Kekés (1014 m), Balaton a Slovinsko na chorvatský ostrov Krk. Přes Julské Alpy a rakouské Nízké Taury zpět.

2005 – Na bývalý konec světa – do Portugalska a zpět
8 222 km, 66 dní. Dvouměsíční cesta na nejzápadnější výběžek Evropy, mys Cabo da Roca, a zpět.

2006 – Skandinávská horská dráha – hory jižního Norska
4 290 km, 34 dní. Výjezd za horami, ledovci a fjordy jihozápadního Norska.

2006 – Kolem České republiky II
2 185 km, 20 dní. Druhý objezd ČR kolem dokola, při kterém jsem projel pohraniční hory, zajel do všech hraničních výběžků a navštívil spoustu kopců a zajímavých míst. Mnohem názornější než jejich výčet je fotogalerie.

2007 – Balkánsko-karpatská cyklooperace
3 360 km, 32 dní. Putování z Řecka domů přes hory Balkánu a karpatský oblouk.

2007 – Itálie
3 186 km, 32 dní. Průjezd naskrz celou Itálií – přes Alpy a Apeniny na Sicílii, završený cyklovýstupem na Etnu.

2008 – Velká Británie a Irsko
5 440 km, 44 dní. Přejezd Velké Británie z jihu na sever (z Londýna do Skotska) a objezd irského ostrova.

2009 – Nordkapp
8 282 km, 66 dní. Putování na severní vrchol Evropy, při kterém jsem výjimečně nebyl sám – v Dánsku jsem potkal Břeclaváka Ivana a pokračovali jsme ve dvou.

2010 – Alpy III
5 730 km, 65 dní a taky 87 000 nastoupaných metrů. Vylepšení trasy z r. 2003, tedy průjezdu celými Alpami na Riviéru a zpět.

2012 – Napříč Severní Amerikou
7 684 km, 83 dní, 60 000 nastoupaných metrů. Přejezd USA z východu na západ.

2014 - Balkánské vrcholy
3 467 km, 42 dní. Největší úroda euro-vrcholů: při cyklojízdě ze Srbska domů jsem vystoupil na nejvyšší hory 9 balkánských zemí. Ale nejen to...

2015 - Kypr
Cca 723 km, 10 dní. Podzimní minicesta, opět v rámci evropských vrcholů, při které se podařilo vyjet na nejvyšší kopce obou státních entit, jižní "řecké" a severní "turecké".

2016 - Malá a Velká Británie
4 244 km, 44 dní, 39 000 nastoupaných metrů. Trasa Paříž-Žamberk, ale oklikou přes Britské ostrovy. Propojení tématu evropských vrcholů s velezajímavými místy, na která se zatím nedostalo: Bretaň, Normandie nebo pohoří Vogézy a Schwarzwald cestou zpět.

2017 - Kavkaz + dojezd
3 768 km, 7 týdnů, nastoupáno 40 717 m. Gruzie, Armenie, Turecko, tedy harcování po Velkém a Malém Kavkaze + podzimní dojezd od Černého moře domů, mimo jiné přes Podněstří a nejvyšší horu Moldávie.

2018 - Izrael (a Palestina)
1 675 km, 20 dní, 20 109 nastoupaných metrů. Dubnový průjezd víceméně celým Izraelem, včetně okupovaných území Golanských výšin a palestinského Západního břehu Jordánu.

2018 - Omán
1 484 km, 17 dní, 12 187 nastoupaných metrů po horách a pouštích kouzelné země na Arabském poloostrově.

2019 - Iberica-Marocana
6 012 km, 74 dní, 85 450 nastoupaných metrů. Cyklojízda po horách Pyrenejského poloostrova a Maroka, včetně nejvyšší silnice Evropy, putování z Lurd do Santiaga, i k saharským pískům.