Hory a pouště Ománu 2018
Omán je oázou stability, klidu a pohody v rozkolísaném arabském světě. Potkal jsem tu možná nejhodnější lidi za dvacet let svého cestování. Mým hlavním cílem byly ale jako obvykle hory. I když se mi nepodařilo vyjet na nejvyšší horu, 3000 m vysoký Jabal Shams, pořídil jsem v horách Al Hadžar parádní výjezdy po šotolině i asfaltu. Pak jsem zamířil do pouště Wahiba s pěknými dunami a ještě nakouknul k Indickému oceánu. V listopadu bylo snesitelné horko (do 35 st.) a asi dvakrát zapršelo.
1 500 km, které jsem po severním Ománu našlapal. (Mapy ofoceny z Mapy.cz a Maphill.com)
Do Ománu jsem se dostal samozřejmě letecky. Kolo připraveno k naložení do tašky.
Moje tři švestky: příruční batůžek s helmou a foťákem, taška s kolem a batoh s cyklobagáží.
Z listopadových plískanic střihem do orientální exotiky. Mešita sultána Kábúse v Maskatu
Hlavní město Maskat je rozlehlým slepencem aglomerací na okraji pouštních hor. Nákup plynových kartuší byl cyklovýletem na půl odpoledne.
Soumrak u Velké mešity sultána Kábúse
Směr Mekka. Šipka na stropě v hotelu, kde jsem strávil první a poslední noc, a kde jsem si uschoval tašku na kolo.
K oficiálnímu startu jsem si zajel k Ománskému zálivu, abych si ománské kopce vyšlapal pěkně poctivě od moře.
Ománská rodinka
Zdejší pláže jsou mnohem více pracovní než koupací.
Manuální práce vykonávají většinou bengálci - gastarbeitři z Indie, Pákistánu a Bangladéše.
Hned první den jsem dorazil do hor.
A první ománské nocování. Kvůli komárům a jiné havěti jsem stavěl stan každou noc.
Omán je samozřejmě muslimská země. Mešita nebo alespoň malá modlitebna nechybí nikde.
Před vstupem do mešity je třeba si rituálně umýt nohy.
.... Dovnitř se vstupuje naboso.
Do mešity je jinověrcům vstup zakázán. Potajnu jsem nahlédl do malé venkovské modlitebny. Výklenek mihráb je ve směru k Mekkce, tedy v Ománu na západ.
Údolí Wadi Bani Awf se zakusuje do pohoří Al-Hadžar.
Na začátek Wadi Bani Awf vede ještě asfalt, který posléze skončí.
Wadi Bani Awf
Křižovatka ve Wadi Bani Awf: silnicí je tu vyschlé říční dno, prohrnuté buldozerem.
Ve Wadi Bani Awf
Štíty nad Wadi Bani Awf dosahují až 2500 m.
Ve Wadi Bani Awf
Wadi Bani Awf
Z Wadi Bani Awf jsem se přehoupl do vedlejšího Wadi Sahtan pod nejvyšší ománskou horou Jebel Shams (vpravo).
Kozlík střeží sjezd do Wadi Sahtan.
Listopadový soumrak přicházel už po 17. hodině. (Wadi Sahtan)
Voda je v Ománu úžasně dostupná. Díky automatům napravo, které se vyskytují tak nějak všude.
... Jsou zapojené do elektřiny, voda prochází chlazením i filtrací a z výsledného produktu se nádherně orosily cykloláhve.
Navíc Ománci jsou nesmírně pohostinní. Tady přišlo pozvání na snídani.
... Pak ještě dorazili bráchové a zvali na oběd. To už jsem musel odmítnout...
Ale stačí vyjet z hor a může udeřit nuda. Dálnice 21 u Ibri.
Němce Erika jsem zastihl na několikaleté cyklocestě kolem světa. Jeho přetížený kamion stojí na pozadí.
Pevnost Bahla
Pevnost Bahla
Z pevnosti Bahla se naskytl pohled do ománských dvorků.
U Al Hamry jsem zajel znovu do hor Al Hadžar, tentokrát z druhé strany, od jihu.
Za Al Hamrou jsem přehrkal kolo přes vyschlé řečiště za zašil se za pastevecký příbytek.
... A ranní výhled ze stanu.
Chtěl jsem se pokusit vyjet na kole na střechu Ománu, nebo aspoň na hranu kaňonu Wadi Ghul. V praxi to znamenalo vyjet prostě na vrchol šikmé kry uprostřed.
... Byla to pořádná rachota pod palčivým sluncem. Silnice místy nabírala přes 15 %.
U oběda ve stinném hájku jsem měl zvídavou a mlsnou společnost.
V 1500 m se otevřela vápencová náhorní planina.
Nejprudší úsek byl naštěstí asfaltový, na náhorní pláni už pak pokračovala šotolina.
Ze stoupání na Jabal Shams.
Jabal Shams - kopulky uprostřed jsou vrcholem Ománu ve 3000 m. Už jsem si myslel, že to mám na lopatě, ale ve 2 200 m mě zastavila brána s vojákem....
... Sjel jsem tedy k Wadi Ghul, ománskému Grand Canyonu.
Pohled do hlubiny byl nepopsatelný. Kilometrová kolmice.
Pocta věrnému druhovi na hraně Wadi Ghul.
Na hraně kaňonu vyrostl turistický resort Jabal Shams. V jednom z kempů jsem přespal.
Na nejposlednější výspě a konečné silnice visí vesnička Al Khitaym.
... Vede z ní vycházková trasa po horních římsách kaňonu.
... Došel jsem na vyhlídku s houfem postaviček vlevo.
Obídek v cofee shopu pod Jabal Shams
Pak jsem se vydal do Wadi Ghul od spoda. Vstup do kaňonu chrání stará pevnost.
Cesta po dně Wadi Ghul byla ale záhy nesjízdná. Tihle piknikující chlapi mě pozvali na tradiční ománskou kávu.
Jabal Shams mě ještě počastoval dešťovou přeháňkou.
Večerní Al Hamra
... A můj bivak na stejném místě
Z Al Hamry jsem pak podniknul ještě jeden velký výjezd, tentokrát do průsmyku Sharaf Al Alamayn.
Cestou jsem potkal dva německé kolegy.
Pohled z výjezdu na Sharaf Al Alamayn zpět k Al Hamře.
Poslední kilometr do průsmyku Sharaf Al Alamayn
Na Sharaf Al Alamayn ve výšce 2000 m končí asfalt a šotolinová silnice sjíždí do Wadi Bani Awf. Já jsem si dal zpátečku po asfaltu dolů.
Sharaf Al Alamayn - z hrany útesu se naskýtá letecký výhled.
Výhled z Sharaf Al Alamayn
Pohled do Wadi Sahtan, kde jsem před pár dny projížděl.
Z Sharaf Al Alamayn je také vidět Jabal Shams s kopulkami na vrcholu.
Pevnost ve městě Nizwa
Trh - súk ve městě Nizwa
Nizwa
Neomezeným vládcem Ománu je sultán Kábús. Jeho podobizna visí všude, tady ve vchodu do supermarketu.
Sultán Kábús zajistil zemi prosperitu a u lidu je velmi oblíben.
... Samozřejmě nesmí chybět na žádné bankovce ománského riálu.
Ve městě Izki jsem natrefil na další hliněnou pevnost.
..... V jejích útrobách jsem si prolézal celé opuštěné městečko.
... Vše jen z uplácané hlíny...
Ománští krasavci se vždycky rádi vyfotí.
Žel, fotografovat ženy je tabu.
Za Izki jsem zajel po malých ale kvalitních silnicích do rudohnědých kopců.
Silnice 25 severně od města Ibra.
Setkání s pravěkem na záchodcích.
Soumrak na silnici 25
Po silnici 25 jsem vystoupal do 1000 m a pozvolna sjížděl do pouští.
Zavlažovací kanály - fajaly rozvádějí vodu na kilometry daleko.
... Díky nim v údolích prosperují oázy s plantážemi.
V jednom fajalu se mi podařilo na tajňačku vykoupat.
V Ománu téměř neexistuje vodovodní síť. Voda se rozváží v modrých cisternách.
.... Pak se přečerpává do nádrží, které tvoří na střechách domů charakteristické věžičky s cimbuřím.
Jižně od města Ibra jsem se konečně dostal do pouští.
Na poušti Wahiba se dají navštívit pěkné duny.
Poušť Wahiba - u městečka Wasil jsem zakempoval na úpatí duny.
... Ráno jsem vyrazil na procházku po dunách.
Nejfajnovější písečná procházka je na boso.
Wahiba - i tady se žije a bydlí.
Podvečerní procházka
Poslední kilometry k Indickému oceánu
U Indického oceánu
I pláže Indického oceánu jsou většinou pracovní...
Indický oceán u města Ar Ruays
Tihle borci se mermomocí chtěli vyfotit s ománskou vlajkou.
Osamělý cyklista Ománce fascinuje. Stačí na chvíli zastavit a hned se někdo přihlásí.
Spaní u Indického oceánu.
... Ráno se v mlze všechno orosilo a zapařilo. Zlatě se spalo v pouštích...
Podél Indického oceánu jsem šlapal na sever.
... A na rohu Arabského poloostrova zabočil k Ománskému zálivu, který dál přechází v záliv Perský.
Přístav Sur v Ománském zálivu
Tradiční ománské lodě dhow v přístavu Sur
Lodě dhow se v Suru také vyrábějí.
... Výrobní postupy zůstávají tradiční - všechno ručně a ze dřeva. I tady pracují většinou bengálci.
Další z hrstky cyklistů, které jsem v Ománu potkal - Polák Konrad z Częstochowe.
Podél Ománského zálivu jsem směřoval k Maskatu.
Šikulky...
Zpestřil jsem si jízdu pěším výletem do Wadi Ash Shab. Do soutěsky se nastupuje lodním přívozem.
Wadi Ash Shab
Wadi Ash Shab
Wadi Ash Shab
Procházka po Wadi Ash Shab je zakončená parádní koupačkou.
... Dá se proplavat až kamsi do jeskyně. Bohužel jsem neměl kde uschovat věci...
Na pláži Ománského zálivu jsem si střihnul jedinou noc pod širákem.
A povinný ranní kýč
Na zdejších plážích se dají najít úlomky korálů.
Propast Bimmah Sink Hole u pobřeží je dalším pěkným koupalištěm.
Bimmah Sink Hole
Nicméně nejvíce se mi líbilo v horách. Před Maskatem jsem ještě zabočil na štěrkovky v kopcích.
Ze silnice 17 jsem odbočil do Wadi Myah a projel jím do pobřežní vesnice Yiti.
Poslední noc v horách
Wadi Mayh
Wadi Mayh
Zátoka v rezervaci Bandar Khiran u Maskatu
Ze zapadlých štěrkovek jsem se vynořil na velkolepých autostrádách před Maskatem.
Maskat - sídlo ománské obdoby parlamentu, Poradního shromáždění. V absolutní monarchii má ale toliko poradní funkci.
Palác sultána Kábúse v Maskatu
Omán je proslulý vývozem kadidla. Obří kadidlovnice je i jednou z dominant Maskatu.
'Poznáváš nás?' houkli na mě tihle borci v maskatském přístavu. Byli to němečtí kolegové zpod Sharaf Al Alamayn.
Trh - súk v Maskatu
Na trhu v Maskatu
Aspoň jedna sličná Ománka na dálku
Maskat
Maskat - sultán Kábús na třídě sultána Kábúse
Rozlučkou s Ománem byl průlet kolem nezdolaného Jabal Shams (napravo).