Sierra Guadarrama - hory nad Madridem
Táhnou se severně od španělské metropole a dosahují výšky až dva a půl tisíce metrů. Vyhlédnul jsem si je už před třinácti lety při cyklojízdě do Portugalska. Během říjnového treku jsem tu objevil krásné hřebenovky zdobené žulovými skalkami a v nejvyšší skupině Peñalara skoro tatranské scenérie se skalnatými štíty a průzračnými plesy. Nastoupil jsem stylově v královském sídle El Escorial a skončil v městečku Cercedilla. Oboje je dostupné přímým vlakem z Madridu (např. z nádraží Atocha) (vyhledávač spojení Renfe zde).
Na začátku října bylo příjemně teplo a i po extrémním letním suchu většina pramenů fungovala.
O tomto treku jsem napsal článek pro Treking.cz
Svůj nastávající cíl jsem obhlížel už při přistání na madridském letišti (vzadu za křídlem).
V Madridu jsem sháněl mapu a plyn. A přitom navštívil i něco z centra. Tady náměstí Plaza Mayor.
Z madridské ulice
Madrid, v říjnu velmi přijemný.
U královského paláce, Palacio Real
Katedrála Almudena u královského paláce
Gotika almudenské katedrály
A ještě jedna madridská momentka
Z Madridu jsem se přepravil přímým vlakem do Escorialu, královského letního sídla pod horami.
Do Escorialu se uchylovali španělští králové, když už se v Madridu nedalo vedrem dýchat.
Z Escorialu jsem nastoupil rovnou do hor. Vzadu první kopec Abantos.
První kilometry vedly příjemnými borovými lesy.
Vrchol Abantos (1753m), vzadu hřebenovka a skaliska Pedriza, kde jsem po pěti dnech pochodu končil.
A Escorial zhora
Vzadu na obzoru madridské mrakodrapy
Vrchol Abantos byl začátkem příjemné hřebenovky s pěknými žulovými skalkami.
Údolí padlých, Valle de los Caidos, je pomníkem španělské občanské války. Leží tam i diktátor Franco.
Většinu pochodu k nejvyšší části Sierra Guadarramy jsem absolvoval po GR 10.
Útulna Refugio la Salamanca, poněkud disfunkční...
Na zdejších hřebenech se mlela španělská občanská válka. Zbytky zákopů a bunkrů jsou dodnes patrné.
Podvečerní pohled na silniční sedlo Puerto de León a zítřejší porci hřebenovky.
Bunkr ze španělské občanské války v sedle Puerto de León, dnes součást hospodářství
Za sedlem Puerto León jsem poprvé přenocoval.
Španělsko leží za Greenwichem, ale čas má středoevropský. Říjnový rozbřesk tak přichází až v 8 hodin.
Další den jsem se dotknul výšky dvou tisíc metrů (kopec La Peňota).
Pohled zpět přes sedlo Puerto León na včerejší kopce.
A naopak z La Peňota vpřed: skalnatý Siete Picos uprostřed byl posledním kopcem celého puťáku.
Na kopci La Peňota
Centrální a nejvyšší část Sierra Guadarramy, Peňalara, je národním parkem s chodníčky a ohrádkami kolem jezírek.
Ráno pod Laguna de Peňalara
Dolinou Laguna de Peňalara jsem směřoval k chatě Refugio del Zabala na vrcholu skalního hanku.
'Tatranské pleso' Laguna Grande de Peňalara
Laguna Grande de Peňalara
Nad jezerem stojí chatka Refugio del Zabala, většinou neobývaná.
El toro pod La Peňalara
Od jezer se vystoupalo na hřeben Pěňalara. Pohled zpět, vzadu včerejší kopce
Na sever od hor se rozprostírá náhorní planina Meseta. Přes města na obzoru jsem šlapal na kole při cyklovýpravě do Portugalska.
13 let starý pohled opačným směrem. Foceno ještě na negativ při cyklocestě do Portugalska.
Peňalara (2 428 m), nejvyšší vrchol Sierra Guadarramy
Z Peňalary se otevřela následující hřebenovka.
... Ale nejdříve bylo třeba sejít k jezírku Laguna de los Pajáros a doplnit tam vodu.
Laguna de los Pajáros. Na přítoku do jezera leží strategický pramen.
Laguna de los Pajáros
S Peňalarou v zádech (vpravo)
Odpoledne jsem ještě vyrazil na severovýchodní hřebenovku a do večera většinu z ní zpracoval.
Tady bylo pusto a prázdno, cesta většinou nepatrná, často zarostlá. Vzadu kopec Flecha (2077 m)
Podvečerní pohled z kopce Flecha. Po hřebenovce by se dalo pokračovat dál a dál. Já jsem ale v sedle vzadu přespal a přes údolí Paular přešel na další hřebenovku.
Bivak v sedle Puerto de Malagosto
Celý den jsem pak přecházel napříč údolím Valle del Paular. Vzadu Peňalara
... Leží v něm starý klášter Monasterio de Santa Maria de El Paular
Od kláštera vede pěkná vycházka k vodopádům Cascada del Purgatorio
Cascada del Purgatorio, oblíbené výletní místo
Cascada del Purgatorio
Cascada del Purgatorio - vodopády hučí na dně téhle skalní úžiny.
Na dně soutěsky... Cesty vyznačené v mapách nějak neexistovaly. Nahoru na hřeben jsem to musel brát šusem lesem.
Sychravé ráno na hřebenovce Cuerda Larga. Teplota klesla v noci pod nulu.
Dnešní porce: hřebenovka Cuerda Larga
Chatka Refugio de La Najarra na temeni stejnojmenného kopce
Z hřebenovky Cuerda Larga vybíhá na jih rozsocha Pedriza s rozsáhlým skalním městem. Moc mě lákala.
Ani na hřebenovce Cuerda Larga není o skalní krásy nouze.
... Bylo tu moc pěkně, jen ledový vichr na fotkách není.
Nechal jsem batoh na hřebeni a seběhl aspoň na okraj skalního města Pedriza.
... a našel tam úžasné žulové věžičky Las Torres de la Pedriza.
Las Torres de la Pedriza
Las Torres de la Pedriza
Las Torres de la Pedriza
Do skalního města je nejlepší přístup z města Manzanares, schovaného pod kopcem. Já jsem se vrátil k přechodu hřebene.
... Z ní se naskýtá pěkný pohled na předvčerejší Peňalaru.
Podvečerní rozjímání
Las cabras
Závěrem hřebenovky Cuerda Larga je kopec Bola del Mundo s vysílači a sjezdovkami.
Na Bola del Mundo (2 265 m) vede betonová silnice se sklonem až 23%. Nejnovější cyklistický rekord tu drží Alberto Contador. Sešel jsem po ní do střediska Puerto de Navacerrada.
Puerto de Navacerrada, nejbližší lyžování pro Madriďany. Přespal jsem v lese na jeho okraji.
Posledním kopcem byl Siete Picos - 'Sedm vrcholů' (2138 m)
Na Siete Picos
Siete Picos - oněch sedm vrcholů samozřejmě tvoří žulové věže.
Na Siete Picos
Ze Siete Picos jsem sestoupil do městečka Cercedilla (uprostřed) a přímým vlakem sklouznul do Madridu.